Turismma guoddinnávccain (matkailun kantokyky)

Turismma guoddinnávccain čujuhuvvo máksimálalaš mearrái mátkkálaččaid ja/dahje turismadoaimmaid,man dihto guovlu ja/dahje searvvuš dihto áigge bastá hávil vuostáiváldit almmá, ahte dás šaddá uhcánačča stuorát vahát fysalaš, sosiálalaš, kultuvrralaš dahje ekonomalaš birrasii dahje ahte mátkkálaččaid áššehasduđavašvuohta njiedjá vuollái dohkálaš rájá. Turismma guoddinnávccain meroštallojit nappo turismmas šaddan nuppástusaid ráját, mat leat báikkálaččat sihke dohkálaččat áiggi dáfus. Nuppiid sániiguin go turismma guoddinnávccaid badjel mannojuvvo, turismma dagahan nuppástusat báikkálaš sámeservošii, – kultuvrii, birrasii ja/dahje haddedássái eai leat šat báikkálaččat dohkkehahtti. Danin leage hui dehálaš, ahte turismma váikkuhusat árvvoštallojit jeavddalaččat. Guoddinnávcca guorahaladettiin galgá gullot maiddái báikkálaš sámeservoša jietna. Turismma guoddinnákca lea dasto álot čadnon dihto báikái ja áigái ja dat eallá jotkkolaččat nuppástusas sihke sáhttá molsašuddat stuorrátge juoba smávva guovllu siste. Go dihto guovllus juksojuvvo turismii laktáseaddji guoddinnákca dahjege toleránsarádjá, dárkkuha dát dan, ahte turismma negatiivvalaš váikkuhusat leat mearálaččat mannan badjel positiivvalaš váikkuhusaid. Sámeturismmas galggašedje ovdasajis leat positiivvalaš váikkuhusat sihke sámeservošii ahte sámekultuvrii ja dan seailumii, ovddideapmái ja sirdimii boahttevaš buolvvaide. Turismaealáhusa jotkkolaččat viidánettiin ja lassánettiin sihke mátkkálašmeriid badjánettiin fámolaččat, galgá turismma guoddinnákcii giddet erenomáš fuopmášumi. Báikkálaš sámeservoša iežas árvvoštallan iežas luondduriggodagaid geavahanvejolašvuođaid hedjoneamis mátkkálaččaid luondduresurssaid geavaheami ektui, jođálmahttá toleránsarájáid juksama ja/dahje badjel mannama. Guoddinnávcca árvvoštaladettiin nugo maiddái guoddinnávcca rájáid hábmedettiin galgáge ovdasajis sihkkarastit guoskevaš guovllu báikkálaš sámeservoša buresveadjima ja duđavašvuođa vajáldahtekeahttá guovllu eallinfámu ja turismasevttiid seailuma. Go turismma negatiivvalaš váikkuhusat vásihuvvojit stuorábun go positiivvalaš váikkuhusat, álget báikkálaš olbmuid negatiivvalaš dovdamušat ja jurddašanvuogit jođánit čuohcat láhttemii, mii guoská mátkkálaččaid, ja dan bokte njuolgga mátkkálašduđavašvuhtii. Dan dihtii turismma guoddinnávccaid jeavddalaš árvvoštallan sihke guoddinnávccaid rasttildeapmái dolvon sivaid divvun lea sihke sámeservoša ja turismasuorggi oktasaš ovdu.