Bures boahtin Eurohpa eamiálbmotturismakonferensii EITC 2025:i!

World Indigenous Tourism Alliance (WINTA) ovttas Sámedikkiin ja Lappi universitehtain bovde buohkaid, geat leat beroštuvvan áššis, Eamiálbmotmátkeealáhusa dutkansymposiumii, mii ordnejuvvo 20.5.2025 Anáris Eurohpa eamiálbmotturismakonfereanssa EITC 2025 oassin. Oassálastit sáhttá maiddái gáiddusin.

Ordnendoaibmagoddi bivdá sáddet abstrávttaid dutkansymposiumii. Sávvat, ahte fárrui bohtet empiralaš dutkanbáhpárat sierra dieđasurggiin, omd. mátkeealáhus- ja eamiálbmotdutkan, servodatdiehtagat viidásabbot, ekonomiijadiehtagat ja vuoigatvuođadiehtagat. Akademalaš báhpáriid lassin mii doaivut, ahte dábálaš, árgabeaivve eamiálbmotservošat sáddejit iežaset ovdanbuktimiid, mat vuođđuduvvet sin vásáhusaide ja máilmmigovaide. Mii fállat ovdasaji ovdanbuktimiidda, mat vuođđuduvvet eamiálbmogiid vugiide ovdanbuktit dieđuid (omd. máinnasteapmi dahje lávlun) ja mat sáhttet doaibmat dakkár inspirašuvdnan, mat addet fámuid eamiálbmotservošiidda ja -fitnodatolbmuide.

Symposium temá ja fáttát, mat leat beroštumi vuolde

Dutkansymposium temán leat mátkeealáhus ja eamiálbmogiid kulturárbi. Mátkeealáhusa ja eamiálbmogiid kulturárbbi gaskavuođat ja oktavuođat, ráđastallansivahusat, árvvusatnin ja badjelmearálaš ráddjehusat leat leamaš garra ságastallama vuolde. Go mátkeealáhus lea eamiálbmogiid jođiheami vuolde dahje juo lea ovddiduvvon gudnejahtti verddevuođa bokte báikkálaš eamiálbmotservošiiguin, das sáhttá leat hui dehálaš rolla kultuvrra seailluheamis ja ealáskahttimis, ja dalle dat fállá vejolašvuođaid eamiálbmotservošiidda ja -fitnodatolbmuide. Eamiálbmotmátkeealáhus sáhttá nannet eamiálbmotservošiid ekonomalaččat nu, ahte fállá bargosajiid ja boađuid árbevirolaš dieđu hálddašeaddjiide ja vejolašvuođaid nuorat buolvvaide oahppat ja ovdánit čeahpes ofelažžan, máinnasteaddjin, duojárin ja fitnodatolmmožin. Vai dát sáhtášii dáhpáhuvvat, eamiálbmotmátkeealáhusa galgá laktit daid servošiid sisa, gos diehtu boahtá. Eamiálbmogat galget sáhttit muitalit iežaset muitalusa mátkeealáhusa oktavuođas.

Eamiálbmogat ja -dutkan leat kritiseren eamiálbmogiid kulturárbbi ávkingeavaheami mátkeealáhusas jo guhká. Ságastallamat kultuvrralaš oamážastimis ja mátkeealáhusa vahátlaš váikkuhusain eamiálbmogiidda leat maŋimuš logijagiid áigge leavvan almmolaš diđolašvuhtii. Dan dihte kultuvrralaš oamážastin ja eamiálbmogiid kulturárbbi ávkingeavaheapmi leat sáhttán oažžut fiinásut ja čihkosut vugiid earret mátkeealáhusas, muhto maiddái viidásabbot fitnodatdoaimmas ja populárakultuvrras. Eamiálbmotbassan, man sáhttá veardidit ruonábassamii, lea ođđa albmanus, man lea doaisttážii dutkan uhcán mátkeealáhusa dahje eará fitnodatdoaimma oktavuođas. Maiddái dan viidásut servodatlaš váikkuhusat eai leat jur dutkojuvvon.

Ruonábassan lea maiddái dehálaš ášši mátkeealáhusas, mii dáhpáhuvvá eamiálbmogiid eatnamiin. Dat fidne turismafitnodatdoaimma oidnot dakkárin, ahte doaibma lea suvdil, ja ruonábassan maiddái čiehká fitnodatdoaimma duššadeaddji váikkuhusaid luonddu- ja kulturbirrasiidda. Fitnodagaid, geat geavahit ruonábassama, navdet, ahte dat leat vásttolaččat ja suvdilat, ja dát navddus vejolaččat viiddiduvvo guoskat doaibmavugiid, man láhkai fitnodagat doibmet eamiálbmogiiguin ja -kultuvrraiguin. Dálkkádatkriisa, mii lea jođus, ja dasa laktáseaddji ruoná sirdáseapmi oktan eahpevuoiggalašvuođaiguin leat maiddái áitagat eamiálbmogiid kulturárbái. Ovdamearkan Sámis bieggafápmorusttegiid huksen áitá boazodoalu, mii juo gillá eatnama massimis, ruvkkiin, viiddes vuovdečuollamiin ja eará gilvaleaddji eanageavahanvugiin, nugo mátkeealáhusas. Ekomearkkat ja suvdilis mátkeealáhusa sertifikáhtat sáhttet čiehkat sisa dáid ja eará eahpevuoiggalašvuođaid. Seamma áigge eamiálbmogat ráhkadit iežaset ehtalaš rávvagiid ja sertifikáhtaid mátkeealáhussii dan dihte, ahte ožžot mátkeealáhusas nannosabbot gitta. Mátkeealáhusas ja eamiálbmogiin sáhttet leat luonddu suodjaleamis maiddái oktasaš intreassat. Árktalaš mátkeealáhus ii birge almmá buresbirgejeaddji birrasa haga.

Mátkeealáhus ávkkástallá kulturárbbiin máŋgga láhkai. Museat, mat meroštallamiid mielde vurkejit, seailluhit ja ovdanbuktet kulturárbbi, leat beakkáneamos turistabáikkiid joavkkus. Álbmotlaš kulturárbbi lassin museaide lea čoggojuvvon olu maiddái eamiálbmogiid kulturárbi. Eamiálbmogiid kulturárbbi oamasteamis, hálddašeamis ja ovdanbuktimis lea ságastallon máŋggaid logijagiid áigge sihke museamáilmmi siste ja eamiálbmogiiguin. Dán áigge eamiálbmogiid vuoigatvuohta kulturárbái lea dovddastuvvon viidásabbot maid ovdal. Dán boađusin álggahuvvon čoakkáldagaid máhcahanprošeavttat leat bohciidahttán viidásut kulturárbegietti dekoloniaserengáibádusaid ja -figgamušaid, main dávviriid máhcaheapmi ruovttueatnamiidda lea dihkkádan luotta viidásut searvvušvuđot kulturárbbi hálduiváldimii ja ođđasit meroštallamii eamiálbmogiid máilmmiid ja vuolggasajiid perspektiivvas. Musea eamiálbmotvuđot ođđasit meroštallan lea máilmmiviidosaš albmanus, mas musea dárkkuhus guorahallo ođđasit. Molssaevttolaš searvvušvuđot málliid ovddideapmi – dekoloniseren ja eamiálbmotluhttin – lea ođđa ságastallanfáddá maiddái mátkeealáhussektoris nu, ahte mátkeealáhusdutkan lea fárus. Ulbmilin lea ráhkadit vuoiggalut servodaga, ekonomiija ja diehtobuvttadanvugiid. Eamiálbmotmuseaid ja mátkeealáhusa gaskavuođat leat goittotge dutkojuvvon doaisttážii uhcán.

Symposium beroštupmin leat mátkeealáhusa, eamiálbmogiid kulturárbbi ja čuovvovaš fáttáid gaskavuođat:

• vásttolašvuohta, suvdilvuohta ja vuoiggalašvuohta
• dálkkádatnuppástus ja luondojávku
• kultuvrralaš oamážastin
• kolonialisma, dekoloniseren ja eamiálbmotluhttin
• ehtalaš rávvagat, sertifikáhtat
• eamiálbmotmuseat
• eamiálbmogiid dáláš kulturbuvttadeapmi ja kultuvrraid ealáskahttin
• soabadallan
• eamiálbmotservošiid oassálastin
• eamiálbmotealáhushutkan ja fitnodatdoaimma ovddideapmi
• eamiálbmogiid ontologiijat, epistemologiijat ja metodologiijat

Akademalaš dutkanabstrávttat ja searvvušprošeavttaid abstrávttat

Mii roahkasmahttit eamiálbmogiidda gullevaš dahje gulakeahtes dutkiid ja maiddái eará ovdanbuktiid, geat ovddastit eamiálbmotservošiid, sáddet abstrávttaid.

Akademalaš dutkiin bivdit abstrávttaid, mat leat eanemustá 400 sáni guhkkosaččat (gáldut eai rehkenasto mearrái). Abstrávttat galget vuođđuduvvat čálliid dahkan empiralaš dutkamuššii ja eaŋgalsgillii.

Abstrávttas galget leat:

• bajilčála
• 3-5 guovddášsáni
• oanehis čoahkkáigeassu duogážis, metodain, bohtosiin ja loahppabohtosiin
• čoahkkáigeassocealkka barggu mearkkašumis symposium temái.

Eamiálbmotservošiid ovdanbuktimiid abstrávttat galget leat eaŋgalsgillii ja eanemustá 500 sáni guhkkosaččat. Dat galget sisttisdoallat searvvušprošeavtta:

• bajilčála
• 3−5 guovddášsáni
• oanehis čoahkkáigeasu prošeavtta duogážis, servošis, gos prošeakta lea ollašuhtton, bohtosiin ja loahppabohtosiin boahttevuođa várás
• čoahkkáigeassocealkka prošeavtta mearkkašumis symposium temái.

Akademalaš dutkanabstrávttaid ja searvvušprošeaktaabstrávttaid galgá sáddet Microsoft Word -vuorkán. Dat galget sisttisdoallat máinnašumi das, leago gažaldat akademalaš vai searvvušabstrávttas ja das galget leat maiddái čálliid dievas oktavuođadieđut nu, ahte mielde leat:

• namma
• oktavuođat eamiálbmogiidda, jos dakkárat gávdnojit
• organisašuvdna
• šleađgapoastačujuhus.

Abstrávttaid sáddejeaddjiid vásttus lea, ahte abstrávttaid giela riektatvuohta lea dárkkistuvvon. Uhcimustá okta čálli galgá oassálastit symposiumii báikki alde dahje gáiddusin, vai báhpára sáhttá dohkkehit loahpalaš prográmmii.

Abstrávttat sáddejuvvojit šleađgapoasttain čujuhussii:

Symposium giella lea eaŋgalsgiella.

Árvvoštallanproseassa

Buot abstrávttat árvvoštallojit gaskaneaset. Árvvoštallit árvvoštallet abstrávttaid ja barget ávžžuhusaid ordnendoaibmagoddái válljemiid várás. Ordnendoaibmagoddi mearrida, dohkkehuvvogo vai hilgojuvvogo ovttaskas abstrákta vai bivdogo, ahte galgá rievdadit. Ordnendoaibmagotti mearrádusat leat loahpalaččat.

Buktosat

Eamiálbmotmátkeealáhusa dutkansymposiumii dohkkehuvvon ja doppe ovdanbukton akademalaš ja searvvušprošeaktaabstrávttaid dahkkivuoigatvuođat báhcet dahkkiide. Konfereanssa neahttasiidduin almmustahtto abstráktagirji pdf-hámis ovdal symposium.

Symposium maŋŋá akademalaš čálliin lea vejolašvuohta almmustahttit báhpáriiddiset alladássásaš riikkaidgaskasaš akademalaš bláđi spesiálanummiris. Spesiálanummirii sáddejuvvon báhpárat mannet čađa bláđi normála árvvoštallama gaskaneaset, iige ordnendoaibmagoddi danin sáhte dáhkidit daid olggosaddima.

Válljejuvvon searvvušprošeavttaide fállojuvvo vejolašvuohta olggosaddit čoahkkáigeasu prošeavttain konfereansaraporttas, mii olggosaddojuvvo rabas neahttaveršuvdnan TemaNord- preanttusráiddus konfereanssa maŋŋá. Olggosaddima buvttada Kestävä alkuperäiskansamatkailu Pohjoismaiden arktisilla alueilla -prošeakta, man ruhtada Davviriikkaid Ministtarráđi árktalaš ovttasbarggu prográmma. Prošeakta doarju konfereanssa ollašuhttima.

Almmuheapmi

Almmuheapmi dáhpáhuvvá dáppe. Gáiddusin oassálastiide ii leat almmuhanmáksu. Báikki alde oassálastiin berrojuvvo almmuhanmáksu gokčan dihte lunšša ja káfestallama goluid. Báikki alde oassálastit mákset ieža maiddái mátke- ja idjadangoluid. Almmuhansiidduin gávdnojit dieđut idjadanmolssaeavttuin, mat leat fállun.

Dehálaš beaivemearit

30.11.2024: Maŋimuš beaivi sáddet abstrávtta
15.1.2025: Abstrávttaid čállit ožžot dieđu ordnendoaibmagotti mearrádusain, mat gusket abstrávttaid
31.1.2025: Maŋimuš beaivi dohkkehuvvon abstrávttaid čálliide nannet báhpára, mii ovdanbukto symposiumis
20.5.2025: Abstrávttaid čállit ovdanbuktet báhpáriiddiset Eamiálbmotmátkeealáhusa dutkansymposiumis

Symposiuma ordnema ruhtada Suoma Oahpahus- ja kulturministeriija.

Dáhpáhus ordnejuvvo hybridimálle mielde nu, ahte sáhttá oassálastit sihke báikki alde Anáris Sámekulturguovddáš Sajosis ja gáiddusin. Bajimuš oassálastiidmearri báikki alde Anáris lea 200 olbmo. Buot oassálastit, guossit ja hállit galget almmuhit konferensii. Konfereanssas ii leat oassálastinmáksu, muhto ordnejeaddjit čogget guossohangoluid oassálastiin (prográmmii merkejuvvon káfestallamat ja lunššat). Guossohemiid galgá máksit ovddalgihtii. Lunša lea fállun golmma restoráŋŋas, Sajosis, Siiddas ja Wilderness Juutuas. Almmuheapmi nohká miessemánu 5. beaivve 2025. Almmut iežat konferensii ja eahketprográmmii nu, ahte geavahat dán almmuhanskovi. Skovvi lea eaŋgalasgielat. Jos dus leat váttisvuođat skovi deavdimis, váldde oktavuođa kongreassabálvalussii (), gos du veahkehit suomagillii.

Fáladanmávssut:

• Káfestallan ja lunša Sajosis: 26 €/beaivi
• Káfestallan ja lunša Siiddas: 29 €/beaivi
• Káfestallan ja lunša Wilderness Juutuas: 32 €/beaivi
• Eahketmális maŋŋebárgga 20.5.: 51 €
• Eahketmális gaskavahku 21.5.: 77 €
• Eahketmális duorastaga 22.5.: 51 €

Girdingieddesáhtut

Ordnejeaddjit leat diŋgon priváhtasáhtu konfereanssa oassálastiide dáid girdinvuoruide:

• Vu 19.5., girdin Helsset – Avvil dmu 21:45-23:15
• Maŋ 20.5., girdin Helsset – Avvil dmu 8:10-10.20
• Maŋ 20.5., girdin Helsset – Avvil dmu 20:15-21.45
• Be 23.5., girdin Avvil – Helsset dmu 22:00-23:30

Haddi 20 €/ovtta guvlui, almmut sáhttui almmuhanskoviin.

Mávssut

Oassálastinmávssu árvvulassevearru lea 0 %. Vállje máksinvuogi almmuhanskoviin – molssaeavttut leat

• Neahttabáŋkomáksu (Paytrail)
• MobilePay (Paytrail)
• Kreditkoarta (Visa/MasterCard/Visa Electron/American Express – Paytrail)
• Rehketmáksin

Jos válljet rehketmáksinmolssaeavttu, don galggat almmuhit skoviin áššáigullevaš čuoggás sierra rehketmáksinčujuhusa. Buot rehkegiidda lasihuvvo rehketčállinmáksu 10 €.

Sávaldaga oktasašrehkegis sáhttá sáddet šleađgapoasttain kongreassabálvalussii () – almmut šleađgapoasttas rehketmáksinčujuhusa, vejolaš čujuhandieđuid ja olbmuid namaid, geaid rehket guoská.

Šluhtteneavttut

Šluhttema sáhttá dahkat šleađgapoasttain kongreassabálvalussii (). Eahketmálesmávssut máhcahuvvojit, jos šluhtten bargojuvvo 14.4.2025 rádjai, ja lunša- ja káfestallanmávssut, jos šluhtten bargojuvvo 5.5.2025 rádjai. Dáid beaivemeriid maŋŋá mávssut eai máhcahuvvo. Buot máhcahuvvon mávssuin berrojuvvo gieđahallanmáksu 20 €. Oassálastima sirdin nuppi olbmui lea nuvttá.

World Indigenous Tourism Alliance, Sámediggi ja Lappi universitehta ordnejit riikkaidgaskasaš eamiálbmotturismakonfereanssa Anáris miessemánus 2025.

Konfereanssa váldotemán lea ehtalaččat suvdilis eamiálbmotmátkeealáhus. Erenomážit biddjo fuopmášupmi mátkeealáhussii, mii dáhpáhuvvá Eurohpa árktalaš guovlluin.

Konfereansa ordnejuvvo Suoma Oahpahus- ja kulturministeriija mieđihan sierradoarjaga vehkiin.

Prošeakta nanne suvdilis eamiálbmotmátkeealáhusa ovddideami Davviriikkaid árktalaš guovlluin fierpmáiduvvama ja ovttasbarggu vehkiin, maidda oassálastet eamiálbmogii gullevaš mátkeealáhusfitnodatdoallit, geat doibmet Ruonáeatnamis, Norggas, Ruoŧas, Suomas ja eará riikkain, sihke Sámedikkit, universitehtat, mátkeealáhusa čuozáhatorganisašuvnnat sihke World Indigenous Tourism Alliance. Prošeavtta doaibmabijut gieđahallojit Eurohpa eamiálbmotturismakonfereanssa EITC 2025 oktavuođas Anáris miessemánus 2025.

Prošeavtta mihttomearrin lea nannet suvdilis eamiálbmotmátkeealáhusa ovddideami Davviriikkaid árktalaš guovlluin:

• nu ahte álggahuvvo ja nannejuvvo ovttasbarggus dieđuid oktasaččat buvttadeapmi ja válmmašvuođaid ovddideapmi miehtá árktalaš guovllu
• nu ahte dorjojuvvojit báikkálaš mátkeealáhusa čuozáhatorganisašuvnnat ja fitnodagat daid strategalaš mihttomeriin, mat gusket suvdilis fitnodatdoaibmačovdosiid

Prošeavtta ruhtada Davviriikkaid Ministtarráđi árktalaš ovttasbarggu prográmma.

Prošeaktaguoimmit