Sosiála gierdevašvuohta (sosiaalinen kantokyky)

Sámiid ruovttuguovllus sosiálalaš guoddinnákca rávvagiin sámeservoša sihke sámekultuvrra seailuma ja ovdáneami perspektiivvas. Sosiálalaš guoddinnávcca toleránsarájáid árvvoštaladettiin, galgá meroštallat mátkkálaččaid ja turismadoaimmaid báikkálaččat dohkkehan maksimálameari, goas dat váikkuhišgoahtá heajudan láhkai sámeservoša identitehta dovdui, eallinvuohkái, sosiálalaš láhttemii dahje vugiide. Turisma ii galgga hilggodit sámeservoša ovdduid dahje vuoigatvuođaid iige váikkuhit negatiivvalaččat sámeservoša bálvalusaid dássái.Maiddái mátkkálaččaid perspektiivvas mátkkálaččaid meari ja turismaprográmmabálvalusaid meari oktiiheiven galgá bissut dohkkehahtti dásis almmá mátkkálaččaid áššehasduđavašvuođa hedjoneami haga.Sosiálalaš guoddinnávcca molsašuddan sáhttá leat mearkkašahtti maiddái sámeservoša siste, mii lea gitta earret eará das, leago servoša lahtuide turismmas njuolggo dahje gaskkalaš ávki, man guhkkin eret searvvuš dahje dan lahtut leat vuođđobálvalusain sihke das, man láhkai turismma lassáneapmi váikkuha ovdamearkan servoša ja/dahje ovttaskas olbmuid vuođđodorvvu dovdui. Sosiálalaš guoddinnávcca kártedettiin galgáge árvvoštallat maiddái vuođđoinfrastruktuvrra guoddinnávcca mátkkálašmeriid lassánettiin sihke báikkálaččat ja áiggálaččat nu ahte sesoŋŋaid molsašuddamat váldojuvvojit vuhtii. Juos vásihuvvo, ahte dihto guvlui guoski turisma dahje mátkkálaččat váttásmahttet báikkálaččaid vuođđoeallima dahje vuođđodárbbuid ollašuvvama dahje juos vásihuvvo, ahte turisma dahje mátkkálaččat váikkuhit negatiivvalaččat báikkálaš olbmuid vuođđodorvvolašvuođa dovdui, galgá dillái darvánit ja geahččalit divvut nu jođánit go vejolaš, ammes ii sámeservoša, eará báikkálaš servoša dahje mátkkálaččaid buresveadjin hedjonivčče.