Eakti dieđu juohkin (oikean tiedon välittäminen)

Almmolaš diehtu sámeálbmogis, sápmelaččaid historjjás ja modeardna sámeservošis lea ain geahpas ja hui dávjá maiddái ovdagáttut leat herven dan. Sámegielat, sápmelaččaid historjá ja sámekultuvra báhcet skuvlaoahpahusas measta ollásit dovdameahttumin. Sámedieđu váilun oahpahusas lasiha sierraárvosašvuođa, dahká váddásabbon sámemánáid ja -nuoraid iežas kultuvrii šaddama ja dagaha servodaga dásis riidduid, áddemeahttunvuođa ja vaššiságaid sierra joavkkuid gaskkas. Sápmelaččaid dovdameahttunvuohta sin iežaset ruoktoriikkas dahká váddásabbon maiddái sápmelaččaid servodatlaš sajádaga ja gielladiliid áddema ja ovddidemi.
Sápmelaččaid guoski eakti dieđu lasiheapmi ja lávdadeapmi maiddái turismasuorggi bokte lea erenomáš dehálaš. Sámekultuvrra seailun eallinfámolažžan ovddida maiddái Lappi turismma ovdáneami. Daid áššiid ovttastahttin goappáge beale ávkin lea vejolaš, muhto dat eaktuda ovttasbarggu, dieđu lasiheami ja ođđa vuorrováikkuhanvugiid ja -kanálaid gávdnama mátkesuorggi ja sámekultuvrra hálddašeaddjiid gaskkas. Ehtalaččat suvdilis sámeturismma ovdáneami eaktun lea viiddes ovttasbargu, mii vuođđuduvvá máŋggaidgaskasaš áddejupmái ja gudnejahttimii. Vásttolaš turista boahtá guossin rabas mielain ja beljiiguin, ovdagáttuid haga. Ja oahpásmuvvá sápmelaččaide sin iežaset sániiguin muitaluvvon muitalusaid ja deaivvademiid bokte. Vásttolaš turista guldala ja gullá, mo sápmelaččat háliidit ovdanbuktit iežaset. Vásttolaš turista juohká eakti dieđu ovddosguvlui sosiála media -kanálaidis ja mátkemuitalusaidis bokte.